Kronika

1 9 0 3

Pan Matoušek předložil správnímu výboru účet za pronájem povodí Lešanské, Rabyňské a Teletínské na Vltavě.
Pronájem byl proveden bez vědomí správního výboru a neodpovídá peněžním částkám uvedených ve stanovách a proto nebyl proplacen.
Pan Matoušek uhradil 130 zlatých ročně z vlastních prostředků a tak se stal mecenášem klubu.
Konec roku zaznamenal nastupující přesilu ryzích rybářů. Tato převaha vede k rozšíření sportovní činnosti.

1 9 0 4

Dochází ke snižování počtu rybářských klubů v Praze.
Ke snižování počtu těchto menších klubů dochází začleněním do 15 let již trvajícího Prvního pražského rybářského klubu.
Vstup a začlenění našeho klubu je správním výborem jednohlasně zamítnuto.

1 9 0 5

Zábavní výbor navrhuje uspořádání mikulášské zábavy ve prospěch podpůrného fondu.
V této době dochází vlivem ruské revoluce k značnému rozrušení lidí.

1 9 0 9

V tomto roce projednává správní výbor rozšíření klubu pojetím několika menších klubů.
Tento pokus je však zmařen Prvním pražským rybářským klubem, který měl sídlo U Bucharů.
Vlivem mocných protektorů z řad C.K. úředníků a vlivných šlechticů se První pražský rybářský klub zmocňuje pronajaté vody Branické.
Přes všechny tyto potíže klub nepovoluje ve své cestě k vzrůstu.

1 9 1 4

Světová válka nepříznivě ovlivnila členskou základnu, která značně poklesla.
Dochází k narůstajícím rozbrojům mezi podporáři a ryzími rybáři, zda činnost podpůrná či hospodářská.
Přes tyto rozbroje však dochází k získávání dalších povodí.

1 9 2 0

V tomto roce došlo k několika událostem, které jsou ku prospěchu a rozmachu klubu. 1/ Klub se stává členem nově utvořeného zemského sdružení rybářských spolků. 2/ Vlastními prostředky uvádí v život Poříční svaz v Čerčanech. 3/ Spoluzakládá svaz středočeský 4/ Stává se členem poříčního svazu v Mělníce 5/ Stává se členem nájemního družstva v Brandýse nad Labem.

1 9 2 6

Nastává definitivní převaha aktivních rybářů nad podporáři.
Činnost správního výboru se cele soustřeďuje na rybářskoorganizační a rybářsko-hospodářskou činnost a nejsou přijímáni žádní reflektanti na podporu.

1 9 3 8 - 1 9 4 0

Během let 1938 - 1940 došlo k dalšímu rozšiřování sportovní činnosti. Správní výbor postupně uzavíral dohody s dalšími rybářskými kluby.
První dohoda byla uzavřena s Prvním rybářským klubem v Praze, dále pak s organizací sportovních rybářů v Praze, sportovním odborem Praga, rybářským odborem zaměstnanců zemského úřadu a zajištěním možnosti sportování na tůních a rybnících i v době hájení.
Během těchto roků přispěl správní výbor svojí činností k tomu, že koncem roku 1940 měli členové klubu možnost sportovat na 150 kilometrech běhuté vody v okolí Prahy.

1 9 4 1

Došlo ke schválení návrhu na pracovní povinnost členstva na úpravu potoků a rybníků klubů a to 5 hodin na člena. Člen, který neodpracuje 5 hodin, zaplatí na konto klubu 25 K jako dobrolnou daň.
Vyšlo nové nařízení: zákaz vydávání rybářských lístků židům.
Zástupcům v Zemském svazu vyplácet při půldenních schůzích za tento čas 25 K.
Do nového zálivu v Poddubí je vysazeno 180 tisíc jiker candáta a 20 tisíc do lučního rybníka v Okrouhlicích.
Pro potřebu dozorců byla zakoupena 2 jízdní kola.

1 9 4 2

Čtyřicáté výročí úředně založeného klubu je ve znamení významných událostí. Při hodnocení čtyřiceti let své činnosti bylo konstatováno, že klub dosáhl velkého rozmachu ve svém hospodářství. 797 členů se podílí na obhospodařování 175 km běhuté vody a to 78 km řeky Sázavy, 18 km vody vltavské, 10 km vody labské a 69 km potoků z větší části vody pstruhové ústící do řeky Sázavy.
Současně klub obhospodařoval 16 rybníků. Roční nasazení do těchto rybníků čítalo celkem 9 426 kusů ryb. Z tohoto počtu bylo ll kusů candáta, 365 štik, 8 228 kaprů, 159 cejnů, 663 línů.
Do řek bylo nasazeno 161 tisíc kusů ryb. Z toho bylo: 15 tisíc kusů pstruha, 1 tisíc kusů lipana, 10 620 kusů štik, 15 400 kusů kaprů, 20 tisíc kusů cejna velkého, 3 q bílé ryby, 15 kg raka a 250 tisíc jiker candáta.
Sportovní činnost dosáhla dobrých výsledků. Celkem bylo uloveno 2 389 kusů ryb. Z tohoto počtu bylo 644 tloušťů, 523 podouství, 486 plotic, 228 cejnů velkých, 141 okounů, 116 parem, 74 štik, 59 úhořů, 31 kaprů, 30 cejnů malých, 30 bolenů, 24 línů a 3 candáti.
22. srpna vychází vládní nařízení o nové organizaci zemědělství a lesnictví v Čechách a na Moravě.
Z jeho obsahu vyplývá, že v každém městě může být jen jeden rybářský klub. Správnímu výboru tedy zbývají jen dvě možnosti. Buď se sloučit s ostatnímu rybářskými spolky pražskými anebo přemístit sídlo klubu k hlavnímu povodí.
Článkem I. odst. 2 tohoto vládního nařízení dochází k vypovězení smlouvy sjednané v roce 1938 s organizací sportovních a hospodářských rybářů v Praze a Rybářským odborem sportovního klubu Praha.
Na základě těchto nařízení došlo k přesídlení klubu do Čerčan, kde je hlavní centrum rybářského života. Přesídlením klubu dochází i k jeho přejmenování na Posázavský rybářský klub se sídlem v Čerčanech.
V tomto roce byl udělen diplom Václavu Tomandlovi, který byl jmenován čestným předsedou.

1 9 4 5

Konec druhé světové války přinesl pro správní výbor nastáva- jící starosti a mnoho práce v další činnosti.
Prvním úkolem správního výboru je znovuzískání všech vod, které musely být postoupeny Němcům.
Koná se volba očišťovací komise, která má připravit návrh na členy národního pracovního výboru a očistit klub od kolaborantů.


Český rybářský svaz, z. s., místní organizace Praha 3 - Žižkov II. 2019

WebZdarma.cz